DRUHÝ MOZEK JE V NAŠICH STŘEVECH

Hippokrates řekl, že všechny nemoci začínají ve střevech. Zatímco jeho tvrzení bylo tehdy spíše domněnkou, dnes věda odhaluje, že střevo a jeho mikroskopičtí obyvatelé zasahují snad do všeho, co se v našem těle děje. Ovlivňují celkové zdraví, včetně psychického. Obyvatele našeho střeva je dobré si hýčkat; mohou totiž měnit náladu, chování i paměť.

Mikroskopičtí tvorečkové neboli mikroorganismy žijí na povrchu i uvnitř našeho těla včetně střeva. Mikroorganismy, které okupují naše střevo, se nazývají střevní mikrobiom; z dřívějška si pamatujeme označení mikroflóra. Patří mezi ně zdraví prospěšné, ale i nepřátelské mikroby. Chceme-li být zdraví, je potřeba, aby jich bylo tak akorát co do kvality i kvantity. Stejně tak jako srdce nebo plíce, i mikrobiom je ve své podstatě esenciálním orgánem lidského těla. Kromě trávení ovlivňuje naši imunitu, chování, náladu, tělesnou hmotnost a další tělesné funkce. Může hrát důležitou roli i při léčbě různých onemocnění. Do nedávné doby se o jeho vlivu vědělo jen velmi málo a stále toho víc nevíme, než víme. Někteří vědci o něm hovoří jako o ztraceném orgánu.

Druhý mozek

V našich střevech se nachází rozsáhlá nervová síť, tzv. enterický (střevní) nervový systém, který bývá nazýván druhým mozkem těla. Přestože má velkou kompetenci, není schopný myšlenkových procesů. Meditovat nad filozofickými otázkami nebo skládat poezii dokážeme jen díky mozku v naší lebce.

foto pixabay

0ba mozky si pravidelně odevzdávají informace. Nervový systém ve střevech je natolik rozsáhlý, že dokáže fungovat samostatně bez pokynů z centrální nervové soustavy v naší hlavě. Tvoří ho více než 100 milionů neuronů, což je zhruba stejně jako v naší míše. Ty jsou zapuštěny ve stěnách trubice našeho střeva, které měří asi 9 metrů. K čemu nám je mozek ve střevech? Ačkoli toho zatím moc nevíme, není pochyb o tom, že enterický nervový systém nemá na starosti jen trávení jídla, ale působí i tam, kde bychom to zřejmě nečekali. V našem centrálním mozku, kde se podílí na tom, jak vnímáme svět, co prožíváme a jak se chováme.

Osa mozek – střeva

Mozek a střeva spolu aktivně komunikují, a to dokonce obousměrně pomocí komunikační dálnice tvořené nervy, neurony a chemickými procesy. Mozek řídí naše trávicí funkce, ale naše střevo, resp. jeho obyvatelé mohou náš mozek také ovládat. Tento informační tok se nazývá osa mozek – střeva. Klíčový přenos se zřejmě děje prostřednictvím bloudivého nervu neboli nervus vagus. Sami vědci se podivují nad tím, že až 90 procent informací přichází ze střev do mozku a 10 procent zpět.

Prostřednictvím této přímé vazby mezi oběma orgány může být ovlivněna také nálada a rozumové funkce. Představte si ten svíravý pocit v břiše, když zjistíte, že při posledním náhlém vypnutí počítače se neuložil text, na kterém jste dlouho pracovali. Špatnou zprávu je třeba „strávit“ a před prvním rande máte „žaludek jako na vodě“. Jde o řečnické obraty, nebo se naše emoce ozývají v útrobách? Střevo dokáže zklidnit i potrápit naše nervy stejně tak jako mozek umí navodit křeče v břiše. Ve střevech se tvoří chemické látky, které regulují naši náladu, odolnost vůči stresu, chutě k jídlu, paměť, koncentraci i kvalitu spánku.

Zdraví střev a štěstí

Střevní osídlení má vliv také na hladinu neurotransmiteru serotoninu, který řídí naše pocity štěstí. Vědci odhalili, že složení mikrobiomu lidí trpících psychickými poruchami se liší od mikrobiomu zdravých jedinců. Určité druhy bakterií, resp. jejich absence, hrají významnou roli u depresí, úzkostných poruch a autismu. Na léčbu deprese nebo úzkosti se běžně předepisují léčiva zvyšující hladinu serotoninu. Ty však kromě chemických změn v mozku mají i vedlejší nežádoucí účinky. A přitom se málo hovoří o tom, že až 95 procent serotoninu se tvoří právě ve střevě, jehož optimální stav můžeme ovlivnit tím, co jíme a jak žijeme. O zdraví našeho střeva významně rozhoduje strava, dostatečný pohyb, odpočinek, spánek a v neposlední řadě také míra stresu.

foto pixabay

Prospívá nám konzumace základních kvalitních potravin obohacená o pravidelný příjem fermentovaných surovin a stravy bohaté na vlákninu. Vyhýbejte se průmyslově zpracovaným a aditivy dochuceným jídlům, alkoholu, ale i chemickým prostředkům, např. antibakteriálním mýdlům, která mikroby na našich tělech zabíjí. Pozor na takové likvidátory střevních mikrobů jako jsou antibiotika ale i hormonální antikoncepce. Záhonky plejte bez rukavic a mazlete se se svými čtyřnohými mazlíčky, abyste se co nejvíce obohatili o jejich mikrobiální obyvatele.

Nový pojem

V souvislosti s mikrobiomem a lidskou psychikou nedávno vznikl také nový pojem psychobiotika, označující živé bakteriální kultury, které cílí na fungování mozku. Přínosem mohou být pro lidi trpící depresemi, úzkostmi nebo chronickou únavou.

Vědomí, že střevní mikrobiom ovlivňuje naši psychiku, otevírá nadějné možnosti, jak léčit psychická onemocnění. Dočkáme se toho, že psychiatři a psychologové rozšíří své pole působnosti a začnou se, kromě mozku uloženého v dutině lebeční, zajímat i o náš druhý mozek, uložený hluboko v našich útrobách? Že bychom potom od lékaře neodcházeli s receptem, ale se sklenicí kysaného zelí?

Jana Trčková

  • Zdroje:
https://www.scientificamerican.com/article/gut-second-brain/

Sonnenburg, E. D., & J. L. Sonnenburg (2016). Zdravá střeva. Poznejte tajemství mikrobioty a získejte dlouhodobou kontrolu nad svou váhou, náladou a zdravím. Příbram: Jan Melvil Publishing.

Súvisiace články